Matematické vyjádření teorie očekávání

Vroom je přesvědčen, že sílu motivace lze dokonce pro danou situaci přesně vypočítat
podle vzorce:
Ú = E × (V1I1 + V2I2 + ...VkIk),
kde Ú je výsledné úsilí,
E je expektance očekávání, představa pracovníka o výsledku jeho úsilí. Vztah mezi
úsilím a výkonem. Expektance má charakter pravděpodobnosti a nabývá hodnot od 0.0
do 1.0. U mnoha činností je zde velmi úzký vztah – čím více pracujete, tím máte lepší
výsledky (např. různé typy úkolové práce). Expektance se pak blíží 1.0. Jindy zase úsilí
nemá vůbec na výsledek práce vliv a expektance má blízko k 0.0.
V1... V k – jsou valence pro jednotlivé odměny, subjektivní význam těchto odměn pro
pracovníka. Valence může nabývat hodnot od -10 přes 0 do +10. Vysoká je tehdy, když
pracovník o odměnu velmi stojí, nulová tehdy, když mu na odměně moc nezáleží
a záporná tehdy, když si ji vůbec nepřeje.
I1... I k – jsou instrumentality jednotlivých odměn, představa pracovníka o vztahu mezi
výsledkem a odměnou, pravděpodobnost, že výkon bude následován odměnou a stejně
jako expektance nabývá hodnot 0.1 – 1.0. Za výkon lze dosahovat několika typů
odměny a pro každý z nich se počítá instrumentalita zvláš6.
Teorie expektance umožňuje vysvětlit průběh motivačního procesu a sílu motivace
k určité aktivitě. Výzkumy potvrdily platnost této teorie, i když spíše pro osoby
s racionálním způsobem uvažování a vnitřním místem kontroly (tito lidé věří, že život je
především v jejich rukou a vnější vlivy mají menší význam). U lidí se silnou emocionalitou,
nevědomou motivací a lidí s vnějším místem kontroly (podle kterých je život
především výsledkem souhry okolností) je tato teorie méně přesná.