Uvedené jednání (snad kromě prvního případu) je z hlediska firmy nežádoucí.
Co všechno může způsobit frustraci a demotivaci pracovníků?
nevšímavost vedoucího k dobrým pracovním výsledkům,
nevšímavost vedoucího k chybám a nedostatkům,
chaos nebo špatná organizace práce,
nespravedlivé odměňování,
nezasloužená pochvala jiného pracovníka,
nezasloužená kritika,
hrubé jednání nebo zesměšňování,
pokažení dobré práce na dalším pracovišti,
nezájem o nápady podřízených,
neochota vedoucího zabývat se pracovními problémy podřízených,
přílišné zasahování vedoucího do pravomoci podřízených,
nepotrestaný podvod nebo krádež ze strany jiných pracovníků,
nedostatek práce, materiálu, nástrojů atd.
Clayton Alderfer se pokusil o psychologické vysvětlení mechanismu frustrace.
Po uspokojení potřeb nižší úrovně (konkrétních) obvykle nastupují potřeby na vyšší
úrovni (abstraktní). Při neuspokojení potřeb však může dojít i k opačnému pohybu –
od abstraktních potřeb ke konkrétním. Tento mechanismus nazval frustrační regresí.