člověk je líný – člověk je pracovitý

V padesátých a šedesátých letech se začíná pozornost manažerů zaměřovat na nové
způsoby vedení lidí. Proti tradičnímu názoru (Taylor a další), který postihuje převážně
hmotnou motivaci člověka systémem odměn a postihů, a vedle důležitosti lidských
vztahů, zdůrazňují význam osobního rozvoje, sebeaktualizace či seberealizace (dělat to,
co umím a co mě těší), samostatnosti a plného života. Tyto názory jsou prezentovány
jako humanistické teorie vedení lidí..
Douglas McGregor studoval názory manažerů na podstatu člověka, jeho pracovní motivaci
a tomu odpovídající způsob řízení lidí. Dosavadní převažující pohled na řízení lidí
v organizacích charakterizoval jako teorii X. Základní premisy teorie X jsou:
1) Lidé jsou ve své podstatě líní a snaží se vyhnout práci.
2) Protože lidé neradi pracují, musejí být k práci přinuceni systémem odměn
a trestů a při práci musejí být kontrolováni.
3) Pracovníci se vyhýbají odpovědnosti a rádi se nechají řídit.
4) Existuje malá skupina lidí, pro které toto neplatí. Ti jsou povoláni k tomu, aby
řídili a kontrolovali ostatní.
Proti této tradiční představě, která je dosti pesimistická vůči pracovní morálce a lidskému
snažení, postavil McGregor humanistickou teorii Y, postavenou na důvěře člověka
a v jeho pozitivní vztah k práci:
1) Pro člověka je práce stejně přirozenou aktivitou jako zábava nebo odpočinek.
2) Člověk rád přijímá samostatnost a odpovědnost.
3) Schopnost samostatného rozhodování je v populaci silně rozšířena, není
záležitostí několika málo jedinců.
4) Současné organizace nevyužívají tento potenciál jednotlivců, snaží se je kontrolovat
a dirigovat.