Úspěšný vedoucí má zvláštní způsob chování

Jsou to opravdu jen rysy osobnosti, co určuje úspěšnost vedoucího? Problémy
vedoucích nevyplývají ani tolik z jejich osobních rysů, jako spíše z určitých projevů,
způsobu jednání. Hovoříme o způsobu jednání nebo stylu řízení.
Základním kriteriem pro rozlišení stylů řízení je
orientace na lidi, snaha o uspokojení všech potřeb pracovníků, o vytvoření
a udržení přátelské atmosféry na pracovišti,
orientace na úkol, úsilí splnit uložené úkoly a dosáhnout co nejvyššího pracovního
výkonu.
Moutonová a Blake vytvořili systém GRID (česky mříž); je to mříž se dvěma osami;
jedna osa znamená orientaci na lidi, druhá vyjadřuje orientaci na úkol. Do tohoto schématu
umístili několik stylů řízení a označili je souřadnicemi:

Vedoucí spolku zahrádkářů se starostlivě věnuje potřebám lidí, aby
uspokojil vztahy, které vedou k příjemné, přátelské organizační atmosféře
a snesitelnému pracovnímu tempu. Pozornost je zaměřena na vytváření dobrých
pocitů mezi kolegy a podřízenými, často na úkor pracovních výsledků.

Týmový vedoucí dosahuje pracovních výsledků skrze zaujetí lidí. Pocit
vzájemného sdílení „společného krajíce“ v organizaci vede ke vztahům důvěry
a spolupráce. Týmový vedoucí je orientovaný na dosažení cíle, týmový přístup,
kterým se snaží dospět k optimálním výsledkům skrze participaci, oddanost
pracovníků a společné řešení problémů.

Volný průběh Vedoucí, který vydává minimální úsilí k odvedení
požadované práce a nevšímá si potřeb pracovníků. Snaží se pouze do té míry,
aby na svém místě přežil.

Plantážník . Výkonnost v operačním řízení je spojena s minimální
pozorností problémům lidí. Vedoucí se věnuje pouze plnění úkolu a dosahování
co nejvyššího pracovního výkonu; opírá se o moc a autoritu, důsledně kontroluje
lidi – diktuje jim, co mají dělat a jak. Jakýkoliv odpor tvrdě potlačuje.

Kompromisník dosahuje přiměřeného výkonu balancováním mezi potřebou
přijatelně splnit úkoly na jedné straně a udržet únosnou morálku lidí na
straně druhé.

Paternalista kombinuje zájem o lidi s orientací na úkol. Nejde však
o skutečnou integraci, jak je tomu u stylu tymu. Nepřistupuje k podřízeným jako
ke skutečným kolegům, ale z pozice “Patříš mi a já pomohu tvé kariéře. Proto
očekávám, že budeš vůči mně loajální. Běda však, když nebudeš ochoten
přizpůsobit se mým požadavkům”.

Oportunista používá všech stylů neprincipiálním způsobem. Ve snaze dosáhnout
výhod, zejména pak lepšího platu nebo povýšení, napodobuje takový styl,
který je zrovna v organizaci žádaný.

kompromisník
vedoucí spolku zahrádkářů týmový vedoucí
volný průběh plantážník
Vedle hlavních stylů však vedoucí bude někdy využívat i stylů dalších – zatímco hlavním
stylem může být třeba autorita-poslušnost, záložním stylem je kompromisní vedení a za
určitých okolností je používán týmový styl a styl paternalistický.
Za obecně ideální styl byl považován styl týmový, za nejméně vhodný styl volný průběh.