3) Technika mimořádných událostí
spočívá v zaznamenávání všech událostí, které nějakým způsobem vybočují
z každodenního pořádku a6 už v pozitivním (pomoc spolupracovníkovi), nebo
v negativním smyslu (havárie stroje v důsledku zanedbání povinností). Vedoucí
získává přehled o problémech či úspěších jednotlivých pracovníků během sledovaného
období.
4) Seznamy aktivit
Uvedené pomůcky pro hodnocení dávají značný prostor subjektivitě. Různí
vedoucí si kritéria hodnocení mohou vykládat různě: zatímco jeden vidí za
kvalitou práce například projekt akce, domyšlený do všech detailů, jiný si představuje
esteticky vzorně zpracovaný materiál na křídovém papíru. Subjektivní
prvek do jisté míry vyloučí metoda zvaná seznam aktivit. Neoperuje s abstraktními
pojmy jako je „kvalita“, „efektivost práce“ atd., ale přímo uvádí konkrétní
aktivity pracovníka: „nechává stroj nevyčištěný“, „chybí mu položky v seznamu“
nebo „na schůzku přichází včas“. Vedoucí pak hodnotí tyto skutečnosti na seznamu
slovy „ano-ne“ nebo raději na škále „skoro vždycky – často – občas –
málokdy – nikdy“. Tak vedoucí zaznamenává přímo skutečné aktivity pracovníka,
nikoliv nějaké své abstrakce o jeho výkonnosti. Je však nezbytné, aby seznam
konkrétních aktivit byl dopředu řádně připraven.