Pavel je absolventem SPŠ strojní. Nastoupil do firmy před šesti lety hned po škole.
Zprvu působil v jiné výrobní jednotce, nyní již asi rok pracuje u Ing. Prokopa jako
mistr. Prokop ví, že Pavel je energický a že také v případě potřeby dokáže zabrat
a vyburcovat pracovníky k vysokému výkonu. Na druhé straně však v době, kdy nic
nehoří, si dává na všechno dost času a nechává věcem volný průběh. Možná, že
právě z toho pak vyplývá veškeré šturmování před vypršením termínu předání
dodávky. Zvláště v posledním týdnu si Ing. Prokop všiml, že Pavel několikrát chyběl
na pracovišti, když ho sháněl. Jinak ve chvíli, kdy Pavla volal k sobě do kanceláře, si
nemohl na nic jiného, co by se týkalo hodnocení, vzpomenout. Rozhovor probíhal asi
takto:
Tak, Pavle, měli bychom spolu udělat hodnocení tvých výsledků za čtvrtletí, abych
ti mohl napsat peníze. Doufám, že nemáš zrovna nic důležitého. Když tak si to skoč
vyřídit, já si ještě mezitím objednám hovor s Teplicemi. K tomu hodnocení já mám
vlastně jednu takovou věc. Ty věčně nejsi na pracovišti, já jsem tě minulý týden
sháněl asi pětkrát – to bylo, myslím, v úterý a ve středu. Nikdy tam nejsi, pak se
nedá nic udělat, já jsem zrovna potřeboval vědět, co je potřeba ještě zajistit pro
práci na dodávce pro Energostav. Vadí mi, že jsi takový nezodpovědný a pořád se
někde flákáš. Já to mám hrozně nerad, já potřebuji, abyste byli na pracovišti, když
je potřeba. Co já vím, jestli chodíš někam vykecávat s ženskýma, nebo jestli sedíš
Jak řídit a vést lidi