2. Změna obsahu práce. Díky delegování se vedoucí zbavuje méně důležitých
aktivit, zejména pak prací rutinního charakteru, a vytvoří si prostor pro řešení
koncepčních záležitostí, na které doposud zbývalo málo času (a možná také
pro sebe). S narůstajícím stupněm řízení by měl stoupat podíl práce vedoucí
a klesat množství práce výkonné.
3. Rozvoj kompetencí pracovníků je přínosem jak pro vedoucího, tak pro
podřízené. Každý pracovník, který dostává náročnější úkol, se na tomto úkolu
učí novým, složitějším věcem. Postupným delegováním náročnějších
a náročnějších úkolů se rozvíjejí kompetence pracovníka.
4. Testování pracovníků. Delegování prověřuje způsobilost pracovníka pro
povýšení do odpovědnější funkce. Delegováním náročnějšího a odpovědnějšího
úkolu se přesně zjistí, zda je pracovník pro vyšší funkci vhodný či nikoliv.
5. Motivování pracovníků. Zadávání obtížnějších úkolů a jejich zvládnutí
uspokojuje potřeby uznání a seberealizace pracovníků. Usilují o lepší výsledky
aby ukázali, že zvládnou více než doposud a že mají perspektivu pro další
postup.
Mnozí vedoucí si to však neuvědomují dostatečně a podléhají řadě bariér delegování