kanci

kanci se krmí 2x denně do koryt
všechny přídavky (mléko, objemná krmiva,…) se musí prověřit na nezávadnost
spermie ovlivněné nekvalitní výživou se objeví v ejakulátu až po 42 dnech spermiogeneze


tam, kde jsou k tomu vytvořené podmínky, je možné při nižším dávkování směsi kancům přikrmovat šťavnatá objemná krmiva (krmná řepa, mrkev, popřípadě zelená řezaná vojtěška) – dávka do 3 kg/kus a den

tělesný vývoj kanců:
stáří hmotnost přirůstek
do 1 roku 160 kg 220 g
1 – 2 roky 200 kg 165 g
nad 2 roky 250 kg 120 g
dospělý 350 kg 0

Plemenní kanci

- v přirozené plemenitbě – cílem je podpora temperamentu, dlouhověkosti a ochoty ke skoku
- na inseminačních stanicích – důraz na produkci ejakulátu a na
koncentraci a kvalitu spermií
základní chybou je překrmování kanců a přeceňování jejich nutriční potřeby
nejsnažší způsob krmení – pomocí kompletní směsi KA
obsahuje hlavně oves, ječmen a pšenice jsou jen na doplnění
Základní denní dávka je 2,5 – 2,7 kg směsi
při intenzivním využívání se zvyšuje o 0,5 kg

složení mléka prasnice:

sušina – 18,7%
bílkoviny – 5,5%
tuk - 7,6%
laktóza - 5,3%

masné genotypy prasnic jsou náročnější na kvalitu krmné dávky, hlavně na aminokyselinové složení proteinu
mají i mnohem vyšší nároky na kvalitu stájového prostředí – jsou citlivější na teplotní výkyvy vzhledem k menší vrstvě podkožního tuku, snáze podléhají teplotnímu stresu
kritická hranice výšky hřbetního špeku v době odstavu selat je 1,8 cm
prasnice nezabřezne, dokud se výška špeku neobnoví alespoň na 2 cm

Kojící prasnice

Po porodu dostávají směs KPK, kterou začaly dostávat už 5 – 10 dnů před porodem
Alespoň první 3 dny po porodu dávat jen základní množství = 2,2 – 2,6 kg,
je žádoucí, aby prasnice využívala k tvorbě mléka vlastní tělesné rezervy.
Později se směs dávkuje podle počtu selat ve vrhu:
1. týden po porodu – 2kg + 0,2 kg/sele
2. týden po porodu – 2 kg + 0,3 kg/sele
3. týden po porodu – 2 kg + 0,4 kg/sele

v závěru laktace se postupně asi 3 dny před odstavem dávkování sníží – dosažení útlumu činnosti mléčné žlázy, v den odstavu se prasnice nekrmí

3 způsoby krmení březích prasnic:

1)jednoduchý systém
stejná dávka 2,2 – 2,6 kg po celé období březosti
2)krmení podle tělesné kondice
prasnice v optimální kondici dostává normální dávku
prasnice ve zhoršené kondici - přídavek 200 g
prasnice ve špatné kondici – přídavek 400 g
prasnice ve velmi dobré kondici – denní dávka se sníží o 200 g
3)pracovně náročný systém
zvýšené dávkování v posledním měsíci březosti na úkor předchozích měsíců

poslední den před porodem a v den porodu se zkrmuje jen polovina doporučené denní dávky – 1,1 – 1,3 kg

Technika krmení prasnic podle fáze reprodukčního cyklu

Jalové prasnice
Skupinové ustájení – krmení směsí KPB
Základní dávkování směsi – 2,2 – 2,6 kg
Pro zvýraznění příznaků říje a stimulaci ovulace se provádí flushing – dávka se zvyšuje asi o 1/3 = 3 – 3,4 kg v období od odstavu selat do zapuštění.
Na projev říje a zabřezávání má vliv i mikroklima – vysoké teploty nad 24o C působí nepříznivě (optimum je 18 – 22o C)

Březí prasnice
Po zapuštění se ukončí flushing, krmná dávka se sníží na doporučenou úroveň
= 2,2 – 2,6 kg směsi KPB
Krmení je dávkované, adlibitní krmení nepřipadá v úvahu!
Poslední týden před porodem – 105. – 110. den březosti se prasnice přesunou do porodny, kde dostávají směs pro kojící prasnice – KPK ve stejné dávce
Směs KPK má vyšší koncentraci živin
Ani v závěrečné fázi březosti se nesmí krmit adlibitně

Kompletní směsi

– KPB a KPK
Mohou se zkrmovat ve všech formách – jako u výkrmu
Nejčastější chyby při výživě prasnic:
– překrmování březích prasnic
způsobuje těžké porody, horší pohyblivost, záněty mléčné žlázy, menší žravost v době kojení a tím i horší mléčnost
- přílišné šetření na výživě kojících prasnic
využívání nekvalitních nebo balastních krmiv – zkrmování objemných krmiv laktujícím prasnicím je nesmysl

Při tradičním způsobu krmení

je možno využít i statková krmiva:
Zelená píce a okopaniny 1 – 5 kg
Odstředěné mléko 1 – 2 l
Syrovátka 2 – 4 l
Úsušky pícnin 0,1 – 0,5 kg
Objemná krmiva se krmí s doplňkovými směsmi, které mají vyšší koncentraci živin, minerálií a vitamínů než kompletní směsi

b)chovné prasnice v reprodukci
rozlišují se 3 období podle reprodukčního cyklu:
1. období jalovosti – má být co nejkratší – při časném odstavu v 28 dnech se první říje objevuje za 5 – 7 dní po odstavu selat, říje trvá 2 – 3 dny, pokud prasnice nezabřezne, další říje se dostaví za 3 týdny
první připouštění u prasnic– v 7 – 8 měsících (hmotnost vyšší než 100 kg)
2. období březosti – trvá 115 dní, prasnice si vytváří tělesné rezervy pro dobrý
vývoj plodů i pro následující laktaci –celkový přírůstek za březost – 40 – 50 kg
gravidní anabolismus – v období březosti se zvyšuje účinnost využití živin
3. období kojení – při časném odstavu trvá asi 28 dní, prasnice přechází od anabolismu ke katabolismu – je v negativní energetické bilanci
získává živiny pro tvorbu mléka nejen z krmiva, ale i z vlastních tělesných zásob
přirozený pokles hmotnosti za laktaci = o 8 – 11 kg

mezidobí (doba od porodu k porodu) je u našich prasnic 140 – 180 dnů
počet vrhů za rok – 2 – 2,5

směsi PCH – pro prasničky

OKA – Š – pro kanečky
Komponentním složením se příliš neliší od výkrmových směsí, ale mají
-vzájemně vyladěnou proteinovou a energetickou složku
- vyvážený obsah minerálií a vitamínů (hlavně vit. A)
- minimalizované antinutriční látky
zkrmování výkrmových směsí odchovu je závažnou chybou, která se projeví – vadami končetin a poruchami reprodukce (výkrmové směsi mají méně minerálií a vitamínů)

Výživa prasat určených k reprodukci

Je založená na zkrmování kompletních směsí,
dávkované krmení, krmí se alespoň 2x denně
chovná prasata se nevykrmují, ale odchovávají!

a)odchov mladých chovných prasat
cílem je dosažení optimálního růstu a vývinu všech orgánů a tkání,
kritériem správnosti výživy jsou dobré výsledky reprodukce a dlouhověkost
do věku asi 3 měsíců (hmotnost kolem 30 kg) – jednotné krmení chovných prasat i výkrmu, po dosažení této hranice se krmí odchov jinak než výkrm
adlibitní krmení do hmotnostni 80 – 85 kg, později dávkované krmení

mokré krmení

podporuje žravost, zvyšuje intenzitu růstu, výhodou je, že se může dopravovat na velké vzdálenosti a je u něj možno snadno a rychle změnit složení krmné dávky
nevýhody:
- zvyšuje vlhkost vzduchu a proto se nehodí do starých, špatně větraných stájí, zvýšená vlhkost vzduchu podporuje ukládání tuku – zhoršuje jatečnou kvalitu
- přetěžování organismu tekutinou a nižší příjem sušiny – směs by měla být koncentrovanější
- tekutiny, které se používají k ředění směsi (syrovátka, pivovarské mláto, výpalky)
mohou způsobit korozi zařízení – proto se používají nerezové nebo plastové trubky

krmení

1)suché krmení
je nejjednodušší a nejlevnější, ale zvyšuje prašnost ve stáji a tím i výskyt respiratorních chorob
2)granulovaná směs
omezuje plýtvání krmivem – vyhazování z krmítek, snižuje prašnost, tepelná úprava při granulaci narušuje antinutriční látky, omezuje výskyt mikroorganismů a zvyšuje stravitelnost živin ,ale je dražší
3)vlhčené krmení
krmivo drobtovité struktury o sušině 20 – 25%
stírá nevýhody suchého i mokrého krmení – minimalizuje prašnost, ale nezvyšuje vlhkost vzduchu, podporuje žravost prasat, nevýhodou je nemožnost dávkovaného krmení

Technika krmení prasat ve výkrmu

Při adlibitním krmení je sice vyšší přírůstek, ale s vyšším podílem tuku (větší výška hřbetního špeku = horší jatečná kvalita) a je také horší konverze (větší spotřeba krmiva na kg přírůstku)
Proto se prasata ve výkrmu krmí semi – adlibitně = krmení na úrovni zhruba
85 – 90% adlibitního krmení = krmná dávka, kterou prasata zkonzumují za 20 minut a po 10 minutách od začátku krmení musí být část dávky ještě nezkonzumovaná.
Některé technologie (sesypná samokrmítka) však tento způsob krmení neumožňují.

Prasata se krmí optimálně 3 – 4x denně – pro každý věk a pro každou kategorii se musí zkrmovat příslušná směs, přechod z jedné směsi na druhou musí být pozvolný
Možnosti zkrmování směsí:
- suchá, sypká
- suchá, granulovaná
- vlhčená
- mokrá až tekutá

Výkrm

skládá se ze dvou fází
1.fáze – směs A2 – 35 – 65 kg (supermasné – 40 – 70 kg)
Průměrný denní příjem směsi – 2,05 kg
Průměrný denní přírůstek - 730 g
oproti předchozímu období se zvyšuje podíl tuku v přírůstku

2.fáze – směs A3 (CDP) – 65 (70) kg až do konce výkrmu
Průměrný denní příjem směsi - 2,95 kg
Průměrný denní přírůstek -780 g – vyšší podíl tuku
prasata se obvykle poráží v hmotnosti 105 - 120 kg – stáří asi 6 měsíců

v dalších částech

pro zvýšení stravitelnosti živin - přídavky exogenních enzymů štěpících škrob, rostlinné bílkoviny a tuky, hydrotermické úpravy komponentů
směs ČOS se podává do hmotnosti 15 kg (stáří asi 8 týdnů)
při změně směsi musí být postupný přechod – období se překrývají

b)Předvýkrm
= fáze odchovu běhounů o hmotnosti 15 – 35 kg, supermasná do 40 kg

směs: A1 – zpravidla granulovaná, krmí se ad libitum
Průměrný denní příjem směsi je 1,15 kg
(v počátečním období jen asi 800 g až 1 kg, každý den by se měl příjem zvýšit asi o 150 g). Průměrný denní přírůstek - 540 g
V tomto období prasata nejlépe využívají živiny z krmiva (konverze je kolem 2 kg), dochází k vyšší syntéze proteinu a menší tvorbě tuku.
Záchovná dávka krmiva je nejvíc ovlivněna teplotou vzduchu – pro tuto kategorii je optimální teplota 20 – 22o C, při nižší teplotě se prokrmí víc směsi na záchovnou potřebu, vyšší teplota zase snižuje příjem krmiva.

Přes 90% selat se odstavuje ve 28 – 31 dnech, hmotnost min. 5 kg

Po odstavu – zpočátku se podává stále prestarter
Od hmotnosti 7 - 8kg (stáří asi 35 dní) se podává starterová směs ČOS
dávka ad libitum, má již produkční funkci – zajišťuje denní přírůstek 340 – 400 g
denní spotřeba směsi 300 – 800 g /den – průměrně 680 g
obsahuje menší procento mléčných produktů a vyšší procento obilovin

Časný odstav představuje pro selata kritické období – hlavním faktorem je přechod na zcela jiný způsob výživy – častý výskyt zdravotních poruch
zabezpečit dostatečný příjem energie po odstavu – včasný návyk na pevnou stravu
- doplňky sladidel a zchutňovadel
přídavky acidifikátorů nebo kultur laktogenních bakterií – snížení pH v trávicím traktu
- zajistí se účinné trávení bílkovin v žaludku a potlačí rozvoj patogenní mikroflóry

od 7. – 10. dne

stáří se začíná podávat prestarterová směs – ČOS –S
v dávce ad libitum, musí být chuťově přitažlivá, dobře stravitelná a hygienicky nezávadná, obsahuje obiloviny, sojový ex. šrot a vysoký podíl mléčných produktů
obsahuje i důležité krvetvorné prvky – Cu, Fe
směs se podává selatům do odstavu
Odstav selat:
Termíny: velmi raný – 36 – 48 hodin po porodu
raný 5 – 15 dní (mléčné KS ředěné vodou 1 : 3-4)
časný 15 – 35 dní,nejčastěji v 28 – 31 dnech = nejobvyklejší způsob
tradiční 42 – 56 dní

sele

sele po narození má
– nedostatečně zabezpečenou imunitní ochranu (získává protilátky pouze z kolostra, protože epiteliochoriální placenta prasnice neumožňuje přestup imunoglobulinů)
– nedokonalou termoregulaci
– krátké a nevyvinuté trávící ústrojí, aktivita enzymů se rozvíjí postupně

porodní hmotnost – asi 1,5 kg, počet ve vrhu – 7 – 12
první potravou po narození je kolostrum
sele začíná sát už první 2 hodiny po narození, zpočátku saje každou hodinu, později frekvence sání klesá – příjem mleziva za prvních 24 hod. = více než 300 g
mlezivo i mléko prasnice obsahuje velmi málo Fe, jeho depotní zásoby jsou nízké (tzv. fyziologická anemie) - k prevenci anemie se aplikují (injekčně nebo per os) preparáty s Fe
už v prvním týdnu věku musejí mít selata k dispozici i vodu

Technika krmení

4) jednotlivých kategorií prasat
frekvence krmení 2x až 4x denně
ad libitum – selata po odstavu, předvýkrm, výkrm (semiadlibitně), kojící prasnice
dávkované krmení – březí a jalové prasnice, mladá chovná prasata, plemenní kanci

a) Výživa selat

4 základní fáze: - kolostrální (1 – 2 dny)
- výhradní příjem mateřského mléka (7 – 10 dnů)
- příkrm pevného krmiva (od 7. dne do odstavu )
- výhradní zkrmování krmné směsi (po odstavu)

Objemná krmiva

Ve velkochovech jen výjimečně
-objemná krmiva se mohou podávat starším kategoriím výkrmu a jalovým a březím prasnicím (starší prasata mají delší trávicí trakt a lépe je využijí) a kancům
-nikdy se nedávají selatům a kojícím prasnicím!
-mají nižší obsah energie, vysoký obsah vlákniny, nutriční hodnota kolísá
-objemná krmiva je nejlépe krmit čerstvá, vyžadují zvláštní péči při skladování a před
zkrmováním
-ruční manipulace s nimi je obtížná a namáhavá
-krmení objemnými krmivy je opodstatněné jen tehdy, pokud se vyplatí
-je třeba počítat s tím, že při krmení objemnými krmivy se obvykle dosahuje jen průměrných výsledků užitkovosti pro výkrm prasat se využívají hlavně pařené brambory, silážované kukuřičné palice (CCM) nebo vlhké kukuřičné zrno + speciální doplňkové směsi