Monday, July 30, 2007

b) Párové srovnání je metoda, ve které je výkon každého pracovníka
srovnáván postupně s výkonem všech ostatních. Hodnotitel zvažuje, který
z dvojice je lepší. Pak se zaznamenává počet pozitivních srovnání pro
každého pracovníka. Nejlepší je ten, kdo získal nejvíce pozitivních voleb ve
vztahu k ostatním. Většinou se hodnocení provádí na jediné dimenzi – celkovém
výkonu. Není problém zorganizovat takové hodnocení pro několik
málo pracovníků. Vzhledem k tomu, že počet srovnání narůstá s počtem
hodnocených pracovníků podle vzorce
N ( N - 1 ) / 2,
stává se hodnocení velkých skupin pracovníků velmi náročným.
c) Škála nucené distribuce je velmi užitečná v situaci, kdy použití ostatních
metod je nesnadné, zejména pro velký počet hodnocených pracovníků.
Vedoucí zařazují lidi do pěti kategorií, do první dávají 10% nejlepších, do
druhé 20% dobrých, do třetí 40% průměrných, do čtvrté 20% slabších a do
nízký výkon 0 1 2 3 4 5 6 vysoký výkon
páté 10% nejhorších.
Do jednotlivých políček pak jsou vepisováni pracovníci podle svého výkonu. Při větším
počtu pracovníků se tabulka adekvátně zvětší. Pokud nějaký pracovník přebývá přes
počet, lze tabulku o několik málo políček někde doplnit, pokud naopak schází, zůstane
některé políčko prázdné. Tato metoda je i při velkém množství hodnocených lidí praktická
– vedoucí snadno určí několik málo nejlepších a nejhorších, dále ty, kteří podávají
spíše lepší nebo slabší výkon, a ostatní pak ponechá ve středním sloupci.
Grafické škály
Grafické škály hodnocení výkonu umožňují srovnání hodnocení různých pracovníků
a hodnotitelů. Hodnotitel uvádí na určité škále,, „jak silně“ se určitá
stránka výkonu projevuje. Tak lze na škálách o rozsahu 1 až 5, 1 až 7 nebo
1 až 9 posuzovat dimenze jako kvantita a kvalita výkonu, odborná úroveň
práce, péče o svěřený stroj atd.
2) Srovnávací systémy
Srovnávací systémy a škály chování umožňují eliminovat některé z chyb hodnocení
– zejména konstantní chybu a centrální tendenci. Hodnotitel zde nehodnotí
úroveň výkonu pracovníka, ale provádí srovnání výkonu pracovníka
s výkonem jiných pracovníků. Srovnávací systémy však neumožní respektovat
reálné rozdíly mezi pracovními skupinami – předpokládají stejnou úroveň
všech kolektivů. Znevýhodněni pak jsou lidé v dobrých pracovních skupinách
a zvýhodněni budou pracovníci z horších pracoviš6.
a) Pořadový systém vyžaduje, aby vedoucí srovnal hodnocené pracovníky
do pořadí od nejlepšího po nejhoršího. Protože tato data jsou vždy relativní,
nedovolí určit, jaká je vlastně úroveň zařazených pracovníků – zda je dobrá
či špatná. Dále je obtížné vytvořit takové pořadí při velkých počtech hodnocení
lidí.

Sunday, July 29, 2007

Pomůcky pro systematické hodnocení

Vhodnými pomůckami pro hodnocení jsou předtištěné formuláře. Vedou hodnotitele při
jeho práci a současně zaručují jednotný přístup k hodnocení u všech manažerů ve firmě
současně. Na takovém formuláři lze uvést:
a) jméno hodnoceného a hodnotitele,
b) analýzu práce, která umožní srovnání názorů na obsah činnosti u hodnotitele
i hodnoceného,
c) hodnocení výkonu pracovníka v jednotlivých kritériích (kvalita, množství práce,
ekologická kritéria, modernost řešení, atd.),
d) úkoly stanovené na další období.
Takové formuláře zpracovávají firmy pro své manažery, ale také si je mohou vedoucí
připravit sami pro potřeby hodnocení vlastních pracovníků.
Hodnocení výkonu pracovníků (tj. položku c) ve formuláři) mohou usnadnit následující
postupy:
grafické škály,
pořadové systémy,
technika kritických událostí a
seznamy aktivit.

Thursday, July 26, 2007

Hodnotící rozhovor

se vztahuje k výsledkům práce, k úrovni výkonu pracovníka
a k možnostem zlepšení, nikoliv k finanční odměně. O té rozhoduje
vedoucí bez účasti pracovníků, i když se bude ohlížet na výsledky rozhovoru.
Pracovníci nejsou schopni chápat objektivně všechny souvislosti stanovené
mzdy – objem mzdových prostředků, výkon kolegů atd. Taktéž hrozí
nebezpečí, že se celý pohovor zvrátí na jediné téma, kterým je mzda.
12)Mzda odráží pracovní výsledky i náročnost vykonávané funkce a není sociální
institucí. Jinak ztrácí motivační účinek.
13)Hodnotíme celé sledované období, nikoliv jen posledních pár dnů. Lidská
pamě6 má omezenou kapacitu – potlačuje starší zážitky, aby uvolnila místo
zážitkům novějším. Mnozí pracovníci si to uvědomují a zvyšují své pracovní
úsilí týden nebo dva před nadcházejícím hodnocením ve snaze ovlivnit
vedoucího ve svůj prospěch. Aby se vedoucí těmto vlivům vyhnul, potřebuje
zaznamenávat alespoň stručnými poznámkami úroveň plnění úkolů v průběhu
stanoveného období.
14)Hodnocení má být zakončeno konkrétními úkoly ke zlepšení výkonu pracovníka
a k odstranění nedostatků v jeho práci. Pohovor bez konkrétního výstupu
ztrácí smysl.

Hodnotící rozhovor

se vztahuje k výsledkům práce, k úrovni výkonu pracovníka
a k možnostem zlepšení, nikoliv k finanční odměně. O té rozhoduje
vedoucí bez účasti pracovníků, i když se bude ohlížet na výsledky rozhovoru.
Pracovníci nejsou schopni chápat objektivně všechny souvislosti stanovené
mzdy – objem mzdových prostředků, výkon kolegů atd. Taktéž hrozí
nebezpečí, že se celý pohovor zvrátí na jediné téma, kterým je mzda.
12)Mzda odráží pracovní výsledky i náročnost vykonávané funkce a není sociální
institucí. Jinak ztrácí motivační účinek.
13)Hodnotíme celé sledované období, nikoliv jen posledních pár dnů. Lidská
pamě6 má omezenou kapacitu – potlačuje starší zážitky, aby uvolnila místo
zážitkům novějším. Mnozí pracovníci si to uvědomují a zvyšují své pracovní
úsilí týden nebo dva před nadcházejícím hodnocením ve snaze ovlivnit
vedoucího ve svůj prospěch. Aby se vedoucí těmto vlivům vyhnul, potřebuje
zaznamenávat alespoň stručnými poznámkami úroveň plnění úkolů v průběhu
stanoveného období.
14)Hodnocení má být zakončeno konkrétními úkoly ke zlepšení výkonu pracovníka
a k odstranění nedostatků v jeho práci. Pohovor bez konkrétního výstupu
ztrácí smysl.
5) Následuje uznání pozitivních výsledků práce. To, že řada věcí běží bez
problémů, není samozřejmostí, ale zásluhou pracovníka. Pozitivní hodnocení
by mělo převažovat nad hodnocením negativním. Opomenutí úspěchů snižuje
pracovní úsilí.
6) Teprve potom probíráme negativní skutečnosti. Opačné pořadí demotivuje.
Je důležité začít pozitivními výsledky, jinak se pracovník může domnívat, že
vedoucí je zaujatý a nebude příliš vnímat další probírané skutečnosti.
7) Každá výtka musí být doložena konkrétními fakty. V opačném případě
dáváme výřečnějším pracovníkům prostor pro neplodnou diskusi. Konkrétní
kritika však vyžaduje důkladnou přípravu rozhovoru.
8) Nehodnotíme člověka („jsi nezodpovědný!“), ale konkrétní pracovní výsledky
(„v únoru jsi nesplnil termín dvou dodávek“). Tak se vyhneme zbytečnému
zranění citů pracovníka a současně bezvýslednému dohadování („ale já si myslím,
že nezodpovědný nejsem“).
9) Nejednáme s pracovníkem jako rodič s dítětem, ani jako učitel se žákem, ale
jako dospělý s dospělým.
10) Výsledky práce pracovníka nesrovnáváme s ostatními a nedovolíme to ani hodnocenému
pracovníku. V opačném případě se pracovník staví na úroveň
vedoucího a dovoluje si hodnotit svého kolegu. Vedoucí není povinen důvody
rozdílného hodnocení vysvětlovat. Výkonnost jiných členů pracovní skupiny je
pouze věcí vedoucího. Připustí-li vedoucí vměšování pracovníků do hodnocení
ostatních, vznikne na pracovišti velmi napjatá atmosféra.

Tuesday, July 24, 2007

Postup systematického hodnocení pracovníků

Pokud chce organizace připravit motivující a spravedlivý systém hodnocení, lze doporučit
následující postup:
1) Uložení úkolů
Vedoucí ukládá pracovníkovi úkoly na nastávající období, případně také způsob
plnění úkolů. Další úkoly může ukládat v průběhu období.
2) Sledování plnění úkolů
Vedoucí si většinou ve svém záznamníku zapisují úkoly, které uložili
podřízeným včetně termínu plnění. Při splnění úkolu by si měl vedoucí poznamenat
stručně také úroveň plnění a případné nedostatky. Bude to velice
důležitá pomůcka pro hodnocení pracovníka, která umožní relativně objektivní
hodnocení a postižení celého hodnoceného období. Během hodnoceného
období lze dávat pracovníkovi další úkoly.
3) Výzva k hodnocení a příprava hodnocení
Zhruba týden před hodnocením by měl vedoucí sdělit pracovníkovi termín
a místo hodnocení a vyzvat ho, aby se na hodnocení připravil. Používá-li organizace
k hodnocení standardizovaný formulář, předá jej vedoucí pracovníkovi.
Pracovník si může zrekapitulovat své úspěchy a neúspěchy a připravit si jejich
vysvětlení. Stejně tak vedoucí má možnost projít své záznamy a nachystat si
zdůvodnění svých závěrů.
4) Hodnotící rozhovor
Je vhodné začít dotazem na práci. Pak probírá vedoucí dobré a špatné stránky
práce hodnoceného podle výše uvedených zásad. Ponechává přitom prostor
pro vlastní vyjádření pracovníka. Pohovor je uzavřen stanovením cílů pracovníkovi
na další období.
Jak řídit a vést lidi
60
Zásady hodnotícího pohovoru
Nemá-li hodnotící pohovor ztratit svůj motivační význam, měl by být veden podle
určitých pravidel:
1) Pracovník a vedoucí přicházejí na hodnotící pohovor připraveni. Vedoucí si
rekapituluje práci pracovníka v posledním období, prochází záznamy
o plněných úkolech, listy docházky atd. Předem uvědomuje pracovníka o termínu
hodnocení.
2) Pro pohovor je třeba zajistit klidnou místnost bez vyrušování telefony.
Vedoucí požádá sekretářku, aby nepřepojovala telefony. Nemá-li takovou
možnost, vyhledá nějaký jiný prostor, kde nebudou s pracovníkem rušeni.
3) Na začátku dáme vědět, že hodnocení bude pozitivní. Tím odstraníme jistou
nervozitu hodnoceného pracovníka, která obvykle hodnocení předchází.
Vyvoláme v něm také dojem, že vedoucí není zaujatý.
4) Vhodným začátkem je dotaz na práci. Ptáme se pracovníka na jeho práci
a problémy s ní spojené, na množství času, které věnuje jednotlivým činnostem.
To je emocionálně neutrální téma, o kterém pracovník rád mluví a které
ho pro začátek zklidní. Těsně před hodnocením poznáme pohled pracovníka
na věc. Současně si vyjasníme, zda pracovník skutečně dělá to, co dělat má,
zda se například vedoucí nevěnuje příliš své odborné činnosti místo toho, aby
řídil lidi.

Monday, July 23, 2007

osobní kvality,

kritéria subjektivní, která spočívají v hodnocení určité složky výkonu
nadřízeným:
odbornost, hodnocená stupni 1 až 5 nebo A, B, C,
vedení a motivování pracovníků,
komunikace a přesvědčování,
pracovní nasazení atd.
Kritéria subjektivní jsou použitelná prakticky v jakékoliv činnosti. Narážejí však
na potíž, která vyplývá z jejich podstaty – na subjektivní zkreslení: přílišnou
mírnost vedoucího, nadměrnou přísnost, sympatie či antipatie vůči některým pracovníkům
atd. Subjektivní prvky by měly být alespoň zčásti omezeny pomůckami
pro hodnocení.

Friday, July 20, 2007

b) plnění úkolů

Jde zejména o úkoly, které vyplývají z předchozího hodnocení, ale mohou to
být i jiné úkoly (např. zavedení nové technologie, převedení agendy do softwarové
podoby atd.). Zde je nutno na začátku jasně a přesně stanovit, jaký má
být očekávaný výsledek – výstup – a podle toho pak hodnotit úroveň plnění.
Jde o kritérium vhodné pro jakoukoliv oblast činnosti a snadno hodnotitelné.
KAPITOLA 5: Hodnocení pracovního výkonu

Labels:

Tuesday, July 17, 2007

Kritéria hodnocení

Systematické hodnocení musí být postaveno na kritériích, která umožňují srovnávat
výsledky pracovníků s požadovaným výkonem. Existují tři základní typy kritérií
hodnocení:
a) ukazatele, kritéria objektivní, ukazatele, jimiž jsou:
počet vyrobených výrobků (kvantita),
množství nedodělků, chyb zmetků (kvalita práce),
množství nehod a havárií,
počet nebo objem získaných zakázek,
hospodářské výsledky řízené jednotky atd.
Je-li to možné, dává se přednost kritériím objektivním. Ta však bývají často
zkreslena řadou jiných faktorů, které nelze ovlivnit úsilím pracovníka. Bagrista
podává vyšší výkon, pracuje-li v písčité půdě, než v půdě skalnaté. Prodejce,
který působí v bohatším regionu, bude úspěšnější. Ředitel jednotky, která má
úspornější výrobní program, má lepší výsledky, než ředitel výroby náročné na
zdroje.

Monday, July 16, 2007

Systematické hodnocení

zavádějí firmy, aby zvýšily účinnost stimulačního
systému. Takové hodnocení se provádí v ročních, pololetních nebo čtvrtletních
intervalech. Často je spojeno s hodnotícím rozhovorem – povinností
vedoucího pohovořit s pracovníkem o jeho výsledcích a zaznamenat hodnocení
pracovního výkonu na formulář.
5. Hodnocení v 360° pracuje nejen s názory nadřízeného, ale zachycuje také
pohled kolegů na stejné úrovni a mínění vybraných podřízených. Hodnocení
kolegů a podřízených zůstává anonymní, je zpracováváno pouze odborným
útvarem a hodnocenému se dostává do rukou jen celkový výsledek. Smyslem
takového hodnocení je zpětná vazba od spolupracovníků pro hodnoceného,
jiné závěry se nevyvozují. V některých firmách je toto hodnocení organizováno
dobrovolně jako hodnocení pro odvážné vedoucí pracovníky.

Sunday, July 15, 2007

Hodnocení pracovního výkonu umožňuje vedoucím:
motivovat pracovníky k dosahování vyššího výkonu,
zřetelně vyjádřit své názory na pracovníky, dávat pracovníkům zpětnou vazbu
a tím usměrňovat jejich činnost,
pochopit zájmy a přání pracovníků, týkající se jejich dalšího rozvoje,
rozvíjet přednosti pracovníků a eliminovat jejich slabé stránky,
plánovat rozvojové aktivity (vzdělávání, výcvik atd.),
stanovovat spravedlivou mzdu, zejména pak pohyblivé složky mzdy.
Pracovník si odnáší z hodnocení:
ocenění vlastní práce a podnět k dalšímu úsilí,
pohled a názor vedoucího na svou práci a cíle,
možnost prezentovat své potřeby a osobní cíle,
příležitost k vyjádření svých rozvojových nároků.
V praxi můžeme rozlišit čtyři úrovně hodnocení výkonu:
1) Každodenní styk vedoucího s pracovníky. Vedoucí reaguje na úroveň práce,
kterou jeho podřízení odvádějí. Toto hodnocení je častější, než si běžně uvědomujeme.
Slova jako „Ano, v pořádku, můžete to poslat“ nebo „Matice nejsou
pořádně dotažené, zkontroluj to ještě jednou“ jsou už hodnocením. Bohužel,
naši manažeři se často dopouštějí dvou velkých chyb:
zapomínají sdělovat pracovníkům názor na kvalitu práce,
mistr ve stavební firmě se vyjádřil: „Lidé poznají, že jsem spokojen podle
toho, že jim nenadávám.“
Takovým přístupem se manažer připravuje o významný motivační nástroj.
Opravování nedostatků a posilování žádoucích pracovních návyků je také jedním
ze základních prvků koučování.
2. Hodnocení při dosažení výsledků práce. Takové hodnocení provází
zakončení dlouhodobých činností – předání stavby nebo zakázky, či naopak
nedodržení termínu, při kterém je pozitivně nebo negativně hodnocena činnost
zúčastněných osob.
3. Finanční hodnocení, které slouží ke spravedlivému stanovení mzdy pracovníkovi,
zejména pokud jde o pohyblivou složku. I zde se můžeme setkat s chybami:
vedoucí nevysvětlují podřízeným, co je vedlo ke stanovení výše odměny
a tím hodnocení ztrácí motivační účinek,
vedoucí se vyhýbají rozlišování mezi dobrými a špatnými pracovníky.

Friday, July 13, 2007

HODNOCENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU

Po prostudování této kapitoly dokážete:
popsat základní typy hodnocení, které se v praxi používají,
vyjmenovat objektivní a subjektivní kritéria hodnocení,
připravit a uskutečnit hodnotící rozhovor v souladu se zásadami
efektivního hodnocení,
zavést systém efektivního hodnocení v organizaci,
uskutečnit analýzu práce pro potřeby hodnocení,
používat pomůcek pro zkvalitnění procesu hodnocení,
vysvětlit ideální vztah mezi hodnocením a finančním odměňováním.
Hodnocení pracovního výkonu je jedním z nejsilnějších motivačních nástrojů v rukou
manažerů. Je-li systém hodnocení dobře připraven a podaří-li se získat vedoucí pracovníky,
může být velmi efektivní metodou řízení pracovního výkonu. Nebyla-li však
jeho přípravě a propagaci věnována náležitá pozornost, sklouzne do formalit a ztrácí
veškerý smysl.
Význam hodnocení
Hodnocení má význam pro podnik, pro vedoucího i pro hodnoceného pracovníka.
Podnik využívá hodnocení pracovníků ke:
zvýšení osobní výkonnosti jednotlivců,
využití a rozvoji potenciálu pracovníků,
navrhování a plánování personálních záloh,
zlepšení komunikace mezi vedoucími a pracovníky, komunikačnímu spojení
jednotlivých úrovní řízení.

Labels:

Thursday, July 12, 2007

TEST POTŘEB
Tento dotazník vám pomůže určit vaše nejsilnější potřeby, které ovlivňují vaše jednání
a rozhodování. Budete žádáni o volbu odpovědí na několik otázek. Snažte se odpovídat
pečlivě a odpově] zaznamenávejte po zralé úvaze.
Přečtěte si pozorně každou otázku. Za otázkou následuje vždy osm možných odpovědí.
Zvolte tu, která vás nejlépe vystihuje, a na volné místo před příslušným písmenkem
napište 1. Tu, která je na druhém místě, označte 2, a tak dále, až sestavíte ze všech
odpovědí pořadí od 1 do 8, přičemž nejméně vhodná odpově] bude označena 8.
Přemýšlejte, zda jste se již v životě s podobnými situacemi setkali a jak jste v nich reagovali.
Pokud tomu tak nebylo, pokuste se vybavit si situaci a vžít se do ní. Nejsou zde
správné ani špatné odpovědi. Správná je každá odpově], která jen pravdivě vystihuje
vaše jednání.
1) Která z následujících skutečností by vám nejvíce vadila při výběru
zaměstnání?
a) hrozba možné ztráty zaměstnání,
b) nadřízený, který neustále zasahuje do vašich kompetencí,
c) velmi omezená možnost rozhodování o problémech organizace,
d) převážně administrativní a řídící činnost bez odborných úkolů,
e) nejasný vztah vykonávané činnosti k výslednému produktu,
f) minimální styk s lidmi během pracovní doby,
g) nejasný výsledek, takže lze těžko odlišit schopné od neschopných,
h) úplné časové vytížení bez prostoru pro rodinu a záliby.
2) Která z uvedených pracovních funkcí v organizaci by vám nejlépe vyhovovala
za předpokladu, že pro ni máte odborné znalosti?
a) odborná funkce, která ponechává dostatek času pro rodinu a osobní záliby,
b) obchodní zástupce, jehož plat závisí na množství a rozsahu uzavřených
smluv,
c) lékař nebo pracovník zdravotního střediska, který pomáhá lidem,
d) ředitel, pověřený vybudováním nového zdravotního střediska,
e) odborný pracovník rozvoje vědy a techniky, který se zabývá zaváděním
technických novinek,
f) ředitel ztrátové výrobní divize, který má dosáhnout zisku,
g) samostatný konzultant, který je vázán jen mandátní smlouvou a má vůči
firmě značnou volnost v rozhodování,
h) úředník, který kontroluje správnost uzavřených smluv.
3) Která z uvedených změn by na vás nejhůře psychicky zapůsobila?
a) z pracovní náplně vám bude odebrána činnost, která je spojena
s pravidelným příplatkem,
b) nadřízený si vymíní kontrolu nad takovou oblastí vaší činnosti, kterou
jste doposud vykonával samostatně,
c) váš útvar nesplní důležitý úkol, na kterém závisí výsledky celé organizace,
d) zjistíte, že odborný standard vaší práce už delší dobu neodpovídá republikové
úrovni,
e) nebude vám umožněno dokončit prototyp nového výrobku, na kterém
jste několik měsíců pracoval,
f) zaměstnavatel uvolní ze zaměstnání mnohé z vašich současných
spolupracovníků,
g) bude zaveden nový rovnostářský systém odměňování bez ohledu na
osobní výkonnost,
h) přemístěním pracoviště a následným dojížděním ztratíte hodinu denně ze
svého volna.
4) Kterého osobního úspěchu byste si nejvíce cenili?
a) dosažení životní harmonie, spojení zajímavé práce, rodinné spokojenosti
a prostoru pro pěstování osobních zálib,
b) překonání ekonomické krize v organizaci vaším vlastním přičiněním,
c) účinné pomoci člověku, který se dostal do obtížné situace,
d) založení a vybudování malé prosperující firmy, která ponese vaše jméno,
e) publikování článku v zahraničním odborném časopisu,
f) zjevného překonání a odstavení člověka, který brzdil realizaci vašich koncepcí,
g) osamostatnění útvaru, který vedete, z velké organizace a jeho převedení
na soukromou bázi,
h) dosažení významného postavení v hierarchii veřejné instituce.
5) Cítili byste se dobře ve firmě, která usiluje o hospodářský úspěch
především:
a) udržením solidní pověsti a spolehlivosti vůči klientům,
b) originálním přístupem, odlišným od konkurence,
c) chytrými cestami a vymýšlením triků, jak se vypořádat s konkurenty,
d) neustálým zdokonalováním a vysokou technickou úrovní výrobků,
e) zaváděním nových nápadů, které znamenají změnu filozofie trhu,
f) vytvořením skvělé pracovní atmosféry, ve které je radost pracovat,
g) schopností pružně reagovat na změnu podmínek trhu,
h) zvyšováním oddanosti pracovníků zlepšením pracovních podmínek.
6) Co by vám měl především poskytnout váš nadřízený?
a) zajímavou práci v rozumné pracovní době,
b) úkoly, na kterých budete moci osvědčit své schopnosti,
c) pozitivní atmosféru, podporu dobrých vztahů mezi spolupracovníky,
d) příležitost k vytvoření něčeho nového,
e) možnosti zvyšování odborné kvalifikace,
f) jednoznačné srovnání s ostatními co do výkonnosti a patřičné uznání za
výsledky,
g) co nejširší prostor pro rozhodování,
h) oporu v osobních nesnázích.
7) Které předpoklady jsou podle vás nejdůležitější pro pracovní úspěch?
a) spolehlivost a důvěryhodnost,
b) samostatnost,
c) průbojnost,
d) odborné znalosti,
e) činorodost a vytrvalost,
f) schopnost spolupráce,
g) sebejistota a rozhodnost,
h) osobní vyrovnanost a moudrost.
8) Se kterým z uvedených lidí byste se nejraději setkali?
a) Carl Rogers, psycholog, který se zabýval osobní rovnováhou a rozvojem
osobnosti,
KAPITOLA 4: Motivování
55
b) Harald Geneen, manažer, který svou výkonností pozvedlo ITT na přední
místo,
c) Louis de Funés, herec z filmových komedií,
d) Endre Rubik, tvůrce Rubikovy kostky a dalších hlavolamů,
e) John von Neumann, vynálezce počítače,
f) Juan Carlos I., španělský král
g) Jack Kerouac, autor knih o životě amerických tuláků,
h) James Herriot, autor knih o životě veterináře na anglickém venkově.
Motivační typy nyní určíme takto:
1) Spočítáme všechny body pro odpovědi a, b, c, d, e, f, g, h, i a vneseme do
tabulky:.
2) Posoudíme význam jednotlivých kariérových kotev pro život:
8-23 bodů: kotva má pro vaše rozhodování a přístup ke kariéře rozhodující
význam,
24-31 bodů: kotva má značný význam pro vaši orientaci,
32-39 bodů: kotva částečně ovlivňuje vaši orientaci,
40-47bodů: význam kotvy je pro váš život poměrně malý,
48-64 bodů: kotva je pro váš život bezvýznamná.
3) Určíme pořadí – pro kotvu s nejmenším počtem bodů je pořadí 1, pro další
kotvu 2, atd. Tak můžete snadno zjistit, která kotva je pro vás nejdůležitější
a která je nejméně důležitá. Mají-li dvě kotvy stejný počet bodů, znamená to,
že jejich význam pro vás je stejný.
Jak řídit a vést lidi
56
MOTIVAČNÍ TYP ODPOVĚĎ BODŮ POŘADÍ
jistota a
samostatnost b
osobní postavení c
odbornost d
tvořivost e
přátelství f
pracovní výsledky, výkon g
životní rovnováha h

Labels:

Wednesday, July 11, 2007

Motivy jsou důvody,

pohnutky jednání. Potřeby jsou stavy nedostatku a jejich neuspoko-
jení vyvolává aktivitu. Různí autoři se snažili vysvětlit motivaci jednání lidí a odhalit
uspořádání lidských potřeb.
Existuje několik úrovní potřeb: Maslow používal pěti úrovní – potřeby fyziologické,
potřeby bezpečí, potřeby sociální, potřeby uznání, potřeby sebeaktualizace, Alderfer
třech úrovní – potřeby existenční, vztahové a růstové. Neuspokojování potřeb vyvolává
frustraci, na kterou lidé reagují různým způsobem: energizací, únikem, racionalizací,
sublimací, agresí a regresí.
Podstatným přínosem pro manažerskou praxi je zjištění, že neustálé uspokojování zák-
ladních hodnot (zvyšování hmotné odměny, odstraňování nedostatků pracovního
prostředí) nemůže být trvalým zdrojem motivace pracovníků. Účinným motivačním
nástrojem v rukou manažerů se stává uspokojování dalších lidských potřeb – zejména
potřeb sociálních a potřeb růstu (sebeaktualizace). Na tento způsob motivování však
nejsou většinou připraveni ani manažeři a mnohdy ani pracovníci. Přitom výdaje na
uspokojování méně konkrétních potřeb bývají nižší než výdaje na uspokojení potřeb
materiálních. Neuspokojování potřeb vyvolává frustraci, jejím důsledkem pak bývá
regrese potřeb na nižší úroveň.
Řada teorií se snaží vysvětlit různé aspekty průběhu motivace. Podle teorie expektance
je člověk motivován k práci teprve tehdy, když jeho úsilí je následováno odpovídajícím
výsledkem – výkonem, a tento výkon musí být následován odměnou, která má pro
člověka význam.
Modifikace organizačního chování dává návody k formování chování lidí. Chování lze
posilovat pozitivním nebo negativním zpevněním – prezentací příjemných skutečností,
či odstraněním skutečností nepříjemných. Chování je oslabováno trestáním nebo
opomíjením.

Monday, July 09, 2007

V potaz přichází skupina 44 dělníků, vyučených nebo zapracovaných ve strojírenských
oborech, výjimečně středoškoláků, mužů i žen, ve věku od 18 do 55 let. Bylo by
dobré, kdyby uchazeč měl alespoň dva nebo tři roky praxe, čímž se dolní hranice
posouvá na zhruba 21 let.
Je třeba ještě uvést, že i přes zavedení nové výrobní linky se počítá s tím, že většina
osazenstva bude nadále pracovat na původním pracovišti. Modernizace je jen
částečná, s úplným přechodem na automatizovanou výrobu se počítá v perspektivě
čtyř až pěti let.
Ještě před několika měsíci byl mezi pracovníky o novou technologii velký zájem.
Vedení firmy je neočekávaným poklesem zájmu velmi nemile překvapeno.

Friday, July 06, 2007

NEZÁJEM O NOVOU PRÁCI

Ve strojírenské firmě – nové česko-německé joint venture – má být zřízeno nové pracoviště,
kde bude zavedena nová automatizovaná technologie. Tato technologie
umožní dosažení jakosti výrobků srovnatelných s evropskými standardy, a odstraní
řadu namáhavých prvků z výrobních operací. Bude však třeba, aby pracovníci prošli
speciálním třítýdenním výcvikem u zahraniční firmy. Výcvik bude veden česky mluvícími
instruktory. Absolvování výcviku a nástup na nové pracoviště umožní zvýšení
hodinové mzdy. Na druhé straně je třeba říci, že zvládnutí nové práce bude zpočátku
intelektuálně dosti náročné, i když odstraní fyzickou námahu a na pracovišti bude
půl roku přítomen jeden z instruktorů, aby pomohl při případných problémech.
Přes dobré podmínky a celou řadu pozitivních skutečností je zájem o tuto práci
a o zaškolení mezi stávajícími pracovníky firmy dosti malý. Očekávalo se, že se přihlásí
alespoň 10 až 12 stávajících pracovníků, zájem však projevili pouze 4 pracovníci
a po určitém přemlouvání ještě 2 další. Přitom by nebylo vhodné přijímat lidi
odjinud – určité zkušenosti s dosavadním výrobním postupem jsou při nové práci
nezbytné. Přihlášení pracovníci jsou vesměs mladší 30 let, dva mají střední školu
a dva jsou vyučeni, u starších pracovníků byl zájem nulový.

Tuesday, July 03, 2007

Otázky k přemýšlení

1) Které potřeby podle Maslowa jsou uspokojovány mzdou?
2) Napadne vás nějaký případ, kdy Maslowova hierarchie neplatí, kdy uspokojování
vyšších potřeb dostane přednost před uspokojování potřeb nižších?
3) Tři pracovníci (řidič, bagrista a stavební dělník) hloubí drenážní kanál
rýpadlem, vybaveným drenážní lžící, a odvážejí zeminu nákladním vozem. Jsou
odměňováni v časové mzdě. Za jeden den práce vyhloubí 200 m kanálu,
v sobotu a neděli však vyhloubí za den 400 m. Jejich úsilí ve všední dny zřejmě
nebude příliš vysoké, znamená to, že mají dosti velké rezervy. Jak je to možné?
Jak vysoká bude jejich expektance? Které odměny na ně mohou působit během
víkendu silněji? Jak by se jejich úsilí dalo zvýšit?
4) Většina lidí je placena v pevných intervalech, přičemž se ukazuje, že tento způsob
odměňování je méně účinný. Jaké mohou být hlavní bariéry zavádění
poměrového systému odměňování?

Sunday, July 01, 2007

Z OB Mod

vycházejí pravidla podmiňování v organizaci:
Nedávej všem stejnou odměnu. Odměňuj ty, kdo vykazují žádoucí chování (např.
vysoký výkon) lépe než ostatní.
1) Nereagování na chování také zpevňuje. Manažeři si musejí být vědomi, že
nejen akce, ale i žádná akce zpevňuje. Měli by se ptát „Jaké chování posílím,
když te] nic neudělám?“
2) Řekni každému, jaké chování je zpevňováno. Objasni podmínky
zpevňování pracovníkům. Nenechej je hádat, jaké chování bude odměňováno.
3) Řekni každému, co dělá špatně. Neobjasní-li manažer pracovníkovi, proč
nedostal odměnu, může to pracovník připisovat něčemu úplně jinému než
chování, které chce manažer odstranit.
4) Netrestej před ostatními. Pracovník, který je kárán před ostatními, ztrácí tvář
a je trestán dvojnásobně. To může v budoucnu vyvolat řadu problémů.
5) NechF jsou důsledky adekvátní chování pracovníků. Příliš vysoká odměna
vyvolává u pracovníka pocit viny, příliš nízká odměna způsobuje hněv.
Praxe ukázala, že poměrové systémy, které jsou založeny na výkonnosti pracovníků,
jsou efektivnější než systémy intervalové. Často však jsou zaměřeny jen na zvyšování
množství odvedené práce a takto motivovaní zaměstnanci pak podceňují kvalitu práce
nebo zanedbávají bezpečnost na pracovišti.
Modifikace chování je založena na skutečnosti, že chování lidí lze pomocí negativního
a pozitivního zpevňování manipulovat tak, aby odpovídalo zájmům firmy. Používá se
slova „tvarování“ (shaping). Firma se snaží formovat si svého člověka. Nemusí vždy jít
jen o finanční odměňování či postih. Výrazně působí méně nápadné normy a vlivy silné
organizační kultury.
Je zřejmé, že systém operačního zpevňování skutečně funguje. Teorie zpevňování
odpovídá klasické představě o motivaci postavené na materiálních potřebách. Málo se
pracuje s potřebami růstovými a sociálními. Užívání systémů modifikace chování bude mít
asi lepší odezvu u činností se snadno měřitelnou výkonností, jako je kusová výroba nebo
prodej, než u činností po stránce měření složitějších – opravárenství, management.

Labels: